5. den za VELKOU LOUŽÍ

Přinášíme vám on-line zprávy přímo z New Yorku. Dnešní zpravodajskou relaci, stejně jako všechny minulé i budoucí, připravila Andy Bílková.

Pátý den se budím v 10 hodin. Je to tady, čas se prodlužuje 😂, posun času již přestal fungovat. Dnes bych ráda vyrazila do Bronxu do zoo, kde můžete přejet po laně nad roklí – přesně pro mě. Metro bohužel stále nejezdí, tím se zoo odkládá. Plán B tedy zní koupaliště v Central parku. Vyrážím. Svačinu kupuji po cestě.

Našla jsem cestu pěšky, akorát je to dál, než jsem čekala. V hlavě mi zní – v nohách mám už tisíc mil a stále nevidím cíl, takže kašlu na procházku a jdu na metro. Pokouším se ještě půjčit City bike, ale nerozumím tomu. Ještě před vstupem do metra objevím černošku, která zaplétá copánky. Juchů, určitě se tam později zastavím.

Vystupuji o dvě zastávky dále a ptám se na cestu pána u párků. Je až neuvěřitelné, že je koupaliště ode mě pouze 5 minut na to, jak je park veliký a jela jsem opět na blind😂.

Vypadá to celkem pěkně, žádná fronta, vstup je zdarma 😀. U vchodu mě zastaví security s tím, zda mám zámek. Samozřejmě že nemám, běžně zámek nenosím, ochotně mě tedy vysvětluje, kde ho sehnat. Takže vstup je zdarma, ale musíš mít zámek. Okei tedy.

V obchodě se pán u kasy velice baví. Potkávám se se všemi, kteří šli také na koupaliště poprvé, všichni totiž kupujeme zámek. Na podruhé jsem díky zámku již prošla. Všechny věci musí zůstat ve skříňce, pouze ručník a krém muže s vámi.

Na celé koupaliště je asi 20 lehátek. Samozřejmě jsem jedno ulovila. Jsou připoutána k sobě, takže od ostatních ležíte asi 5 cm, velmi konfortní.

Sluním se a moje sousedka také. V tom se začne mazat. Má bronzer. Po očku ho sleduji. Po chvíli si sedám a dáváme se do řeči. Ptá se odkud jsem a podobně a z ničeho nic mi nabídne svůj bronzer s tím, že “super fast taning”. Ooo, jaká pocta, jsem nadšená a neodmítám, trapas 😀. Přece jen budu večer černoška.

Ze slunění mi vyruší píšťalka. Snad ne žralok. Koupaliště se od 15 do 16 zavírá, musíme na hodinu pryč. Co je tohle za blbost, to už bych radši toho žraloka. Ale co no, je to zadarmo, tak co zmůžeme.

Jdu si půjčit kolo. Mám na to skvělé oblečení i boty, to se to pošlape. Projíždím celý park, je opravdu krásný. Na “vyhlášených” místech se zastavuji a dělám fotky. Jsem žíznivá, ale za vodu 4$ opravdu nedám. Po nekonečném šlapání dam klidně i 10, jsem vyschlá jak treska. Takže oni moc dobře vědí, že ji prostě prodají, jelikož každý na kole si tu vodu prostě koupí. Pěkná manufaktura😀.

Všude jsou samé páry. Začínám přemýšlet, zda by to taky nebylo lepší ve dvou a možná i přehodnotím, že bude asi lepší akční chlap, než ten ve značkových botech. Ale zase si mužů dělat co chci, to je dilema toto 🤔🤔.

Kolo vracím a na koupák už kašlu, fronta tak na hodinu, než všem zkonrolují zámky. Vyrážím domů.

Zkouším novou trasu. Dle mapy by to mělo klapnout, ale neklaplo, prostě na mapě ulice je a ve skutečnosti tam není, ji snad zrušili nebo co. Sedám na Subway a jedu tedy na známou zastávku. Nevím, jak se to stalo, ale jdu omylem na druhou stranu. Vtáhne mě ulička plná obchodů. Euforie. Všude samé slevy. Ani mě nepřijde divné, že jsem tam sama bílá. Věřím, že vědí, že je mám ráda, takže je to v pohodě a hlavě díky bronzeru od sousedky z lehátka už evidentně zapadám 😀. Kupuji pár dárků a vyrážím konečně směr byt, jelikož v neděli zavírají dříve. Určitě se ale vrátím.

Dorážím domu, dávám jídlo, sprchu a hledám postel. Ráno začíná taneční kemp, konečně 🙂. To budou knowledge. Tak zase zítra a díky, že tu vlastně nejsem tak úplně sama 🙂.